Rozepsané série:__________________________________________________Do dalšího dílu zbývá:

- Po pádu stínu ___________________________________________________13.12.
- Do hlubin díl 2 __________________________________________________10.12
- Kocourův orgasmus_______________________________________________8.12.

Do hlubin - 1. Díl

6. prosince 2017 v 21:13 | LexXxy |  Do hlubin (M)
Čauko :D Jsem z5 s plnohodnotnou povídkou :D


Za krásný poster děkuji mojí lásce


9000 metrů...
10000 metrů...
11000 metrů...
12000 met-!
Najednou se otřásla Hahli i celá ponorka když do ní vrazila zvláštní vlna energie
Hahli: Pánové, vypadá to na naši masku!
Všichni vypadali celkem nadšení že ji konečně našli, tedy až na Matora, který si otráveně zamumlal: Jo, nebo se právě utrhlo celé Voya-Nui a nás zabije láva nebo něco...
...
O pár minut později už Toa prohledávali mořské dno

Nuparu: Je tady hrozné mokro...TICHO! Já vím že jsme na dně moře, ale prostě mi chybí podzemí na Mata-Nui...
Jaller: Mokro jako v Hahliiných kalhotkách když jsem poblíž...
Nuparu: Ty si fakt myslíš že se jí líbí jak se chováš jak pitomec? Vždycky se jí víc líbil Takua...
Jaller: Smutný že? I ten ustrašenej šťastlivec co to nějakým omylem dotáhnul na Toa světla u ní má větší šanci než ty.
Nuparu: Ty si fakt deme - A už to nedořekl jak ho odhodily 3 střely z Cordak Blasteru
Jaller: Co t - A byl také přerušen, tentokrát obrovským oboustraným kopím.



Hahli: Matoro, proč si od doby co jsme dorazili na Voya Nui takový nevraživý?
Matoro: Hm?...Nevšímej si toho.Musíme najít masku.
Hahli: Musím si toho všímat, jsi můj přítel a vypa...
Matoro: Psst...Soustřeď se...Cítíš jak do nás naráží ty jemné vlnky?
Hahli: Myslíš že to pulzuje maska?
Matoro:Ne...Ignika vydává energii jako žádnou jinou...Tohle...Jsou zintenzivňující se vlnky.

Najednou se ze tmy vynořily tisíce bílích zubů, následovány desítkami ostrých stříbrných ploutví.
Hahli: Hejno žraloků Takea!

Matoro už sestřelil svým Cordakem 3 žraloky. Hahli nebyla tak přesná, tak se raději vrhla do boje kráska proti zvířeti se svým trojzubcem.

Hahli se zastavila uprostřed boje a křikla na Matora
Hahli: Je to marné! Musíme ustoupit a zavolat na pomoc ostatní!
Matoro jen odsekl (Hahli i kus žraločí ploutve): Prostě bojuj dál, eventuálně ustoupí!
Ale to už se vodou nesl křik jak Hahli volala po Matorovi když se jí do ruky zakousnul Takea a odplouval s ní do temnoty.



C.Č.
 

Funny screeny ze Skypu

5. prosince 2017 v 23:20 | LexXxy |  Screeny ze Skypu
Héééj! :P
Asi nová rubrika...Pravidelná? Ne xD Ale tohle nemůžu nechat zapadat zprávama xD



Dárek pro Kocoura - 1. část - Takhle to dělají Makutové

20. července 2017 v 20:07 | LexXxy a Toxic |  Moje fanfikce-Nezařazené
Heyaaa guys! Snad jste měli dost kvalitního materiálu jinde když jsem byla zaměstnaná. Každopádně ještě chvilku nebudu stíhat, takže jsem nestihla ani napsat nic originálního, ale naštěstí měl Toxic nápad dát Kocourovi k narozeninám povídku.
Sice je má až v Listopadu, ale do té doby to akorát dopíšu xD
Takže, potlesk, koncept povídky Toxic!
a potlesk, povídka by LexXxy!:

Neděle - 22:34

Manžel: "Tak Nali, připravená na hromobití?!"
Nali: "Proč okolo toho děláš pořád scény...Pohni s tím..."
Naliin manžel se zdál celkem naštvaný faktem že ho jeho manželka nedoceňuje co se sexu týče... Tak se rozhodl že jí to trochu okoření! Plivnul jí na její zadní dírku, plácnul ji po zadku a zařval na celý jeskyní komplex: "Jedem kravko!" a rukou si pomáhajíc s navigací se pokusil proniknout přes těsnou obranou linii Makutčina málo využívaného zadního vchodu. Aaaaa....Nepovedlo se. Narazil o její branku která se, narozdíl od jeho pérka které se skoro zlomilo, jen lehce zachvěla a pootevřela.
Nalie vypadala že pukne smíchem Její manžel se posbíral...Dnes to bude jiné...Pomyslel si...Dneska tý krávě ukážu kdo je tady samec! Ze stínu vytvořil provaz a přehodil ho Nalii, která se ještě stále utápěla v salvách smíchu, přes krk, pevně jej chytil a přitáhl se. Dnešek byl vskutku výjmečný. Dostal se tam, kam se ještě nikdy nedostal. 5 centimetrů do zadku své manželky. Nalii zaskočil kolosální úspěch kterého se její ne zcela kolosální manžel s určitě ne kolosálním náčiním dopustil a protože na něj nebyla připravená, tudíž ani dostatečne povolená, začala křičet: "Ty idiote! AU! Ty deb AH AU! Ty debile! Ty Hah, AU!!! zdegenerovaný Rahi! Okamžitě JAU!!! Toho nech!!"
Její pokřiky ovšem jejího manžale jen povzbudily.
"Rahi jo? Ufff...No jooo, sem pořádnej Rahi v tvým zadku, co?!" *Plesk* "AAAh!!!" Na zeleném zadku jí zasvítíl červený otisk. "Ty děvko jedna!"
Takto to ještě nějaký čas pokračovalo. Brzo Laniie ztratila vědomí, protože ji její manžel škrtil až moc silně. Brzo potom se jí udělal do zadku a usnul hned vedle ní. Naliino jablečně kulaté pozadí zůstalo vztyčené do vzduchu jak vlajka, jen aby z něj jak z děla vystřelila nanejvýš čajová lžička bílého oleje a potřísnila jí šlapky.

Pondělí 9:47

"Áááááj, krásné ráno!...Proč spím tak divně?" V opuštěné posteli se začala probouzet černo zelená Makutka, komentujíc svůj nahý zadek vystrčený všem na obdiv, prsa rozlitá v okruhu 25 centimetrů a otevřené dveře do tunelu, takže ji každý mohl vidět. Naštvaná vstala aby zavřela. *boing* poskočila jí prsa *plác* zadek se jí rozpleskl po podlaze "AU! SAKRA!" tvář se jí zkřivila vztekem.
"Do čeho jsem to..." Podívala se na svoje nohy, aby zjistila že její šlapky jsou promazané jak Matoranky co si chtějí užít s Toa.
"Ten malej zmetek!" Naštvala se ještě víc a utřela se do jeho polštáře. Dobelhala se ke dveřím, na pozadí stále zářil otisk podlahy a se vztekem dveřmi práskla tak že div nespadl strop. Chvilku pokračovala v nadávání a pak se snažila vymyslet jak by to svému manžílkovi oplatila..."Možná sklenice malých masožravých Rahi do trenek?"
"Hmmm...Né, umřeli by hlady...Možná bych mohla...Pitomost...Hmmm...Asi vím kdo mi pomůže" Rychle se nasoukala do něčeho co ji zakrylo dostatečně na to aby bylo stále co si představovat ale zároveň né dost na to aby svoje přednosti nemohla využít.
 


Zápis 13: - Den 9. - Čas 20:27

9. července 2017 v 20:27 | LexXxy |  Makutin deník
Ráno jsme objevili jezero obřích rozměrů plné zkapalnělích plynů. Nikde nebyl vidět způsob jak se dostat přes něj, přeplavat se jej neodvažuji, kdo ví co ty mutageny mohou udělat a kdo ví co může žít pod hladinou. Idiotovi by trvalo moc dlouho postavit vor, takže jsme šli zpátky a utábořili se na "naší" louce. Zítra ráno se vrátíme do tábora a promyslím co dál.

Zápis 12. - Den 8. - Čas 23:06

8. července 2017 v 23:06 | LexXxy |  Makutin deník
Můžu potvrdit že u stropu se drží plyny z Bažiny, proto tu není létavý život. Čím hlouběji do lesa postupujeme, tím podivnější rostliny tu jsou. Také "mutagení jezírka" jsou čím dál tím častější. Je to zvláštní, logicky by největší mutace měly být na okrajích pilíře protože je nejblíž zdroji plynů, ale tady se to zatím zdá naopak. Na Idiota dnes zaútočilo něco co kdysi byla nejspíš housenka. Bylo to obtočené okolo větve jako chapadlo a sotva co prošel pod tím se to rozevřelo a odhalilo zuby na okrajích které to evidentně držely po většinu času zavřené. Vevnitř byly přísavky a v každé byly malá kusadla. Nejspíš by ho dost bolelo kdybych ho nechala sežrat, ale to by pak zavazadla musela tahal Rui, což jsem nechtěla. Je jasné že jsme nemohli vzít dospělého jedince, jednak proto že nebyl způsob jak jej sundat z větve bez toho aniž by nás sežral a jednak protože byl mrtvý, ale v jeho "kořenech" jsem našla něco co by mohly být zárodky, takže jsme je bezpečně uzavřeli a vzali ssebou. Začínají nám docházet zásoby, takže se budem muset brzo vrátit.

Zápis 11. - Den 8. - Čas: 9:34

8. července 2017 v 9:34 | LexXxy |  Makutin deník
Sakra! Zatím co jsme spali, něco nám kompletně zdevastovalo pasti. Byly na nich stopy drápů tenkých jak jehlice. Ještě nikdy jsem neviděla Rahi s dostatečnou silou a tichostí aby zdevastovalo ty pasti, ale zároveň mělo drápy které by mu závidělo i kotě Muake. Takové tenké, ale zároveň pevné jak protoocel! Toho tvora musíme chytit.

Zápis 10. - Den 8. - Čas: 2:42

8. července 2017 v 2:42 | LexXxy |  Makutin deník
Připravili jsme pasti a řekli idiotovi ať hlídá výzkum, že jdeme prohledat okolí. Zatímco jsme se schovali na stromě, idiot přestal "hlídat" dost brzo. Zjistila jsem že zelenka se vlastně jmenuje Rui. Je celkem fajn, vypadá že má pokročilé znalosti biologie a alespoň zabrouzdala do ostatních oborů. Jako matoranka světla musela být pozoruhodná. Naneštěstí, stvoření se už neukázalo. Je pozdě, takže jsem zavelela spát tady.

Zápis 9. - Den 7. - Čas: 16:32

7. července 2017 v 16:32 | LexXxy |  Makutin deník
Viděla jsem to! Rozhodně tady něco žije. Idiot koukal na hnízdo Klakků. Nechápu co dělají tak nízko, jen pro poznámku. Naštěstí to vypadá že jejich rodiče už nejsou mezi živími, soudě dle kostry pod stromem, které si ten idiot nevšiml. Kdyby byly tak by to mohlo způsobit menší..."Rebelii pracovníků".
Čeho si ovšem také nevšiml, byly modře zářící zuby které se na něj cenili z křovisek asi 3 metry od něj. Jakmile si to uvědomilo že jsem si toho všimla, uteklo to. Zahlédla jsem relativně holý ocas bílo-šedé barvy s asi 10 centimetrovým zahnutým trnem na konci. Kéžbych si bývala vzala víc papíru abych si mohla dovolit udělat skeče...No, snad mi ještě paměť slouží...Nebo se nám to podaří chytít.

Zápis 8. - Den 7. - Čas: 12:00

7. července 2017 v 12:00 | LexXxy |  Makutin deník
Smradlavé ráno všem! Tlouštíkovi nějak nesedly bobule a hned po tom co jsme ho vzbudili odutíkal za nejbližší křoví. Nečekala jsem než skončí, jen jsem mu řekla
že když si to po sobě neuklidí tak ho v tom vymáchám a pak shodím dolů do Bažin (Výhoda táboření na okraji). Zelenka sbalila i moje věci, což je od ní milé, ale
nedovolím někomu aby se mi prohraboval ve věcech, takže jsem ji musela potrestat.
Zatím jsme došli na stejné místo jak včera. Povinných 8 bobulí pro tlouštíka už máme nasbíraných, takže se vrátím k prozkoumávání místní louky.

Zápis 7. - Den 6. - Čas: 23:04

6. července 2017 v 23:04 | LexXxy |  Makutin deník
Je to tu podezřele mrtvé...Žádný nadzemní ani podzemní život. Proč nepíšu žádný pozemní život? Mám pocit že dneska jsem párkrát zahlédla něco se prodírat
křovím okolo toho červeného idiota...Možná ho použiju jako návnadu... Nasbírali jsme 8 bobulí, každá vážila kolem půl kila. Také jsme provedli nějaké testy
na mutageny. Je to zvláštní, ale v půdě jsou vysoce mutagení "jezírka", zatímco okolí je relativně v normě. To stejné platí pro bobule. "Normální" mají mutační hodnotu
v deseti tisícinách, zatímco ty přerostlé jsou v setinách. Všech 8 bobulí jsem dala, ke zklamání červeného idiota tlusťochovi. Ta zelená se tvářila s větším pochopením...
Asi začíná tušit o co se snažím...Líbí se mi...Uvařila pro sebe, idiota i mě něco z normálních bobulí a pár zásob co jsme měli. Idiot vesele snědl i moji porci co jsem mu
dala. Jak skončím zápis sním něco ze svých privátních zásob a jdu na kutě, zítra bude zajímavý den.

Kam dál